Velvyslanectví USA se zapojilo u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února, do kampaně Moje oblíbená vědkyně, kterou vyhlásilo Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR s podporou Informačního centra OSN v Praze.
Chargé d’Affaires Kelly Adams-Smithová představila ve videu pro kampaň matematičku Katherine Johnsonovou: „Mojí oblíbenou vědkyní je Katherine Johnsonová, která v 50. a 60. letech 20. století pracovala v NASA na propočtech drah prvních vesmírných letů a která tak pomohla Neilu Armstrongovi vkročit na Měsíc. Katherine byla průkopnicí, která jako žena a Afroameričanka dokázala vstoupit do oblasti vědy a techniky. Svou pracovitostí ukázala americkému národu, že se každý může dotknout hvězd.“
Oblíbenou vědkyní tiskové atašé Tonii Weikové je americká bioložka Rachel Carsonová. Pro kulturní atašé Erin Kotheimerové je oblíbenou vědkyní Sally Rideová, první americká ženou ve vesmíru. Ředitel pražské kanceláře Úřadu pro námořní výzkum Stephen O’Reagan připomněl odkaz počítačové vědkyně Grace Hopperové a politický specialista Noah Woodiwiss britskou bioložku Jane Goodallovou.
Podívejte se na videa, ve kterých vysvětlují, proč právě tyto vědkyně: Facebook/mojemojeoblibenavedkyne
Katherine Johnsonová (narozená 26. srpna 1918, White Sulphur Springs, West Virginia) je americká matematička afroamerického původu, která přispěla k úspěchu amerického vesmírného programu NASA. Jako tzv. lidský počítač propočítala dráhu letu prvního amerického astronauta Alana Sheparda v roce 1961 a rok poté, již s pomocí výpočetní techniky, dráhu letu astronauta Johna Glenna, který se doletěl na oběžnou dráhu 20. dubna 1962. Jako členka týmu, který připravoval misi Apollo 11 na Měsíc v roce 1969, vypočítala optimální dráhu letu a pro případ výpadku výpočetní techniky sestavila schémata manuálního navádění. V NASA pracovala do roku 1986, poté se začala věnovat propagaci významu vzdělání a vědy.
Rachel Carsonová (27. května 1907, Springdale, Pennsylvánie – 14. dubna 1964, Silver Spring, Maryland) byla americká zooložka a mořská bioložka. Patří k významným osobnostem 20. století a její kniha „Silent Spring“ („Mlčící jaro“) je považována za podnět ke vzniku environmentálního hnutí v USA a významně ovlivnila životní prostředí v USA, neboť vedla ke změně národní pesticidové politiky a zřízení federální vládní agentury pro ochranu životního prostředí US EPA.
Grace Hopperová (9. prosince 1906, New York – 1. ledna 1992, Arlington, Virginie) byla americká matematička, počítačová vědkyně a důstojnice námořnictva Spojených států. Byla programátorkou prvních počítačů ve firmě Harvard Mark I a vyvinula první kompilátor pro počítačový programovací jazyk. Díky šíři jejích schopností byla někdy označována jako „úžasná Grace“ (Amazing Grace). Námořní hodnost kontradmirála v záloze dosáhla v roce 1986 jako první žena v historii.
Sally Rideová (26. května 1951 Los Angeles, Kalifornie, USA − 23. července 2012 San Diego, Kalifornie, USA) byla americká fyzička a astronautka, která se roku 1983 stala první americkou ženou ve vesmíru. K roku 2015 byla stále nejmladším americkým astronautem v kosmu, když svůj první let uskutečnila ve 32 letech. Po ukončení kariéry v NASA v roce 1987 dva roky pracovala na Stanfordově univerzitě v Centru pro mezinárodní bezpečnost a kontrolu zbraní, pak jako vědkyně a profesorka fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu.
Jane Goodallová (narozená 3. dubna 1934) je anglická bioložka zabývající se výzkumem primátů, zejména šimpanzů.
