V návaznosti na diskusi o pravidlech cestování po schengenském prostoru pro držitele národních dlouhodobých víz (tj. víza k pobytu nad 90 dní) představila Evropská komise novou interpretaci schengenských pravidel, která přináší pro občany třetích zemí pobývající dlouhodobě v ČR (a stejně tak v jiných schengenských státech) řadu změn.

Hlavní znaky této nové interpretace jsou následující:

Do počítání doby strávené na schengenském území se nepočítá doba strávená v schengenském státě na základě jeho národního dlouhodobého víza (vízum typu D nebo D+C).  Logika výkladu vychází z faktu, že předpisy Společenství pokrývají jenom krátkodobé pobyty, a v tomto kontextu jsou předcházející či souběžné dlouhodobé pobyty irelevantní.

Z toho vyplývá, že cizinci, kteří pobývají na území některého schengenského státu na základě dlouhodobého víza a zároveň kteří jsou:

• Cizinci nepodléhající vízové povinnosti, se mohou až tři měsíce během každého půl roku volně pohybovat po jiných schengenských státech, a to bez ohledu na to, jak dlouhou dobu strávili na území schengenského státu, který jim udělil dlouhodobé vízum;
• Cizinci podléhající vízové povinnosti, si mohou dle této interpretace požádat o krátkodobé jednotné schengenské vízum (typ C) schengenský stát, do kterého hodlají cestovat, a to i na jeho zastupitelském úřadě uvnitř Schengenu; držitelé víza typu D+C mohou takto učinit až ve druhém půlroce, protože tento typ víza automaticky umožňuje cestování první tři měsíce od platnosti D+C víza;
• Zastupitelské úřady schengenských států sídlící na území Schengenu přijímají žádosti o jednotná schengenská víza od občanů třetích zemí dlouhodobě pobývajících v jiném členském státě na základě národního dlouhodobého víza. S ohledem na nedávné zveřejnění tohoto výkladu doporučujeme se pro jistotu předem informovat na příslušném zastupitelském úřadě!

Nová interpretace také stanoví, že držitel národního dlouhodobého víza může cestovat po území  dalších schengenských států nejenom běhemdlouhodobého pobytu v určitém schengenském státě, ale také po dobu až tří měsíců po skončení platnosti daného dlouhodobého víza či povolení k pobytu.

Praktickým problémem v „prostoru bez hranic“ zůstává prokazování doby strávené mimo stát, který udělil vízum D/D+C. Každý cizinec by se proto měl informovat o ohlašovací povinnosti ve státě, který hodlá navštívit. Pravidla týkající se této povinnosti se stát od státu liší, přičemž ČR stanoví povinnost občana třetí země nahlásit svoji přítomnost na území ČR místně příslušnému inspektorátu cizinecké policie do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR.

Nová interpretace nic nemění na pravidlech pro cestování pro držitele povolení k pobytu vydaných ČR či jiným schengenským státem během platnosti daného povolení.

Držitelé povolení k (dlouhodobému či trvalému) pobytu mohou až 3 měsíce strávit na území jiných schengenských států než státu, jehož povolením k pobytu disponují. K cestám i nadále nepotřebují vízum, stačí jim platný cestovní doklad a povolení k pobytu vydané některým schengenským státem.

Nově však mohou držitelé povolení k pobytu nepodléhající vízové povinnosti cestovat bez víza po Schengenu také po dobu 3 měsíců po skončení jeho platnosti.

Pozor! V případě ČR je třeba rozlišovat mezi dlouhodobým vízem (vízum k pobytu nad 90 dnů) a dlouhodobým povolením k pobytu (povolení k dlouhodobému pobytu). Možnosti cestování jejich držitelů se zásadně liší!

Co tyto změny znamenají v praxi?

• vydávání jednotných schengenských víz na území Schengenu

Zastupitelské úřady schengenských států sídlící uvnitř Schengenu přijímají žádosti a při splnění podmínek by měly vydávat jednotná schengenská víza osobám, které jsou držiteli dlouhodobých víz vydaných jinými schengenskými státy a kteří zároveň podléhající vízové povinnosti co se týče krátkodobých pobytů.

Jedná se o jednotné schengenské vízum typu C, které umožňuje pobyt v Schengenu po dobu až 3 měsíců během půl roku ode dne prvního vstupu na území Schengenu.

Cizinec podléhající vízové povinnosti, který žije v ČR na základě dlouhodobého víza (tzv. vízum k pobytu nad 90 dnů) a hodlá navštívit jiné schengenské státy, tedy nemusí kvůli podání žádosti o vízum vycestovat z ČR, ale svou žádost může podat i na zastupitelském úřadu schengenského státu, který chce navštívit, v Praze. Stejně tak může držitel dlouhodobého víza vydaného jiným schengenským státem požádat o jednotné schengenské vízum na zastupitelském úřadu ČR ve státě, ve kterém pobývá.

Pro případ cestování do jiných schengenských států potřebují schengenské vízum také držitelé dlouhodobého víza typu D+C, u kterých uplynuly první tři měsíce platnosti víza. Toto vízum jim však může být uděleno až ve druhém půlroce pobytu na území ČR, které se počítá ode dne prvního vstupu na území ČR s daným vízem.

Příklad: Cizinec, který pobývá na území ČR na základě víza k pobytu nad 90 dnů (vízum typu D) a který chce cestovat za účelem týdenní dovolené do Itálie, si může požádat o krátkodobé jednotné schengenské vízum na italské ambasádě v Praze.

Při podání žádosti o jednotné schengenské vízum je i nadále nutné respektovat pravidla pro stanovení příslušnosti států k vydání daného víza. O vízum je třeba požádat na zastupitelském úřadě schengenského státu, který je hlavním nebo jediným cílem cesty.

• občané třetích zemí nepodléhající vízové povinnosti

Občané těchto zemí (např. USA, Kanada či Japonsko) mají právo pobývat za turistickým účelem na území Schengenu bez jakéhokoli víza až 3 měsíce během každého půl roku ode dne prvního vstupu na schengenské území (tzv. schengenská klauzule). Doba strávená na území ČR anebo jiného schengenského státu, ve kterém pobývají s dlouhodobým vízem, se přitom do této „schengenské klauzule“ nově nezapočítává. V praxi mohou tedy v rámci každého půl roku strávit tyto osoby až 3 měsíce na území jiných schengenských států během nebo po skončení pobytu v Česku na základě dlouhodobého víza – v rámci jednoho i více pobytů, jejichž celková doba se sčítá.

Příklad: Americký občan se 1. června 2008 stal držitelem českého víza k pobytu nad 90 dnů s platností 1 rok. Předcházející 3 měsíce strávil v Česku bez víza, čímž si vyčerpal tříměsíční bezvízový pobyt v Schengenu. Nyní může zůstat v ČR nebo vycestovat přímým leteckým spojem do země mimo Schengen. Jiný schengenský stát může navštívit počínaje  1. září, kdy mu začíná nový půl rok umožňující až 3 měsíční pobyt v jiných schengenských státech.

Nová interpretace nic nemění na pravidlech cestování pro cizince nepodléhající vízové povinnosti v případě pobytů do 3 měsíců. I nadále nepotřebují vízum v případě, že chtějí strávit v Schengenu z turistických důvodů max. 3 měsíce během půl roku ode dne vstupu na území Schengenu. Pokud si však chtějí svůj pobyt v Schengenu prodloužit či chtějí v některém schengenském státu pracovat, musí se stát držiteli dlouhodobého víza či povolení k pobytu. V opačném případě mají povinnost po vyčerpání 3 měsíců schengenské území opustit.

• občané třetích zemí podléhající vízové povinnosti

Občané těchto zemí pobývající v ČR na základě víza typu D potřebují pro cestování do jiných schengenských států i nadále vízum, a sice jednotné schengenské vízum typu C. Vízum typu D je opravňuje pouze k jednomu tranzitu ve směru do státu, který vízum vydal; vízum není třeba pouze při vycestování přímým leteckým spojem do třetí země nepožadující vízum. Oproti dřívější praxi si o toto schengenské vízum mohou požádat i na zastupitelském úřadu schengenského státu uvnitř Schengenu, tzn. i v ČR – kvůli podání žádosti či vyzvednutí víza přitom nemusí vycestovat mimo Schengen. Držitelům víza typu D+C může být toto vízum vydáno s platností až pro druhý půlrok –viz vysvětlení výše.

Příklad: Ukrajinský občan pracuje v ČR a disponuje dlouhodobým vízem. Dosud mu bylo umožněno cestování do jiných schengenských států na základě jednotného schengenského víza, o které si však mohl požádat pouze ve třetí zemi. Musel tedy přímým leteckým spojem doletět na Ukrajinu, zde požádat o vízum, vrátit se do ČR a po vyřízení žádosti se pro vízum na Ukrajinu opět vrátit. Nyní může zůstat v ČR, protože o krátkodobé vízum pro dovolenou v Itálii si může požádat také na italské ambasádě v Praze.