Každý čtvrtý čtvrtek v listopadu slaví Američané Den díkůvzdání, svátek připomínající oslavu první úrody, o kterou se dělili Poutníci (první američtí osadníci) a původní obyvatelé Ameriky.
Dnes je tento svátek dnem, kdy se scházejí rodiny a přátelé, aby si společně vychutnali sváteční jídlo a vyjádřili vděčnost za vše dobré, co život přináší. Typickým jídlem tohoto svátku je krocan s brusinkovou omáčkou, sladké štouchané brambory, dýňové a pekanové koláče.
Den díkůvzdání — oblíbený americký svátek
Den díkůvzdání je ve Spojených státech časem, kdy se lidé scházejí s rodinou a přáteli, společně stolují u tradičních pokrmů a vyjadřují vděčnost za dobro ve svém životě. Může to být také doba, kdy lidé pomáhají druhým ve své komunitě.
Den díkůvzdání, který se slaví čtvrtý čtvrtek v listopadu, má původ ve slavnosti dožínek. V kultuře poutníků, kteří připluli z Anglie v roce 1620, i v kultuře domorodých Američanů, s nimiž se poutníci setkali, bývalo obvyklé vyjádřit poděkování za bohatou sklizeň.
Za první americký Den díkůvzdání je obecně považována třídenní slavnost dožínek, která se konala v roce 1621 v kolonii Plymouth (část dnešního státu Massachusetts). Poutníci připluli o rok dříve na lodi Mayflower. Nepřivezli s sebou dostatek potravin a na setí plodin už bylo pozdě. Polovina kolonie během zimy 1620–1621 zemřela. Na jaře místní Indiáni kmene Wampanoag osadníky naučili pěstovat obilí (kukuřici) a další plodiny a pomohli jim osvojit si lov a rybolov. Ukázali také osadníkům, jak vařit brusinky, kukuřici a tykve.
Na podzim roku 1621 sklidili osadníci bohatou úrodu. Pozvali své dobrodince z kmene Wampanoag na hostinu, kde se podávali divocí krocani, kachny, husy, ryby a korýši, obilí, zelenina a sušené ovoce. Náčelník Wampanoagů Massasoit a příslušníci jeho kmene přinesli srnčí.
Dožínky se v Nové Anglii staly pravidelnou událostí. Den díkůvzdání se oslavoval v jednotlivých státech v různých termínech až do roku 1863, kdy prezident Abraham Lincoln prohlásil za národní svátek Díkůvzdání poslední listopadový čtvrtek. V roce 1941 podepsal prezident Franklin Roosevelt zákon, kterým Den díkůvzdání stanovil na čtvrtý (ne vždy poslední) čtvrtek v listopadu.
Čas rodinných setkání a pomoci druhým
Řada tradic Dne díkůvzdání pochází z dožínkových slavností roku 1621. Jako výzdoba se často používají snopy pšenice nebo kukuřice. K večeři na Den díkůvzdání se obvykle podává pečený krocan s brusinkovou omáčkou, sladké brambory a dýňový koláč. Rostoucí rozmanitost obyvatelstva USA se však projevuje i v pokrmech, které se na Den díkůvzdání podávají. Dnes se na stole vedle krocana najde i mísa obsahující tamales, tabbouleh, kuskus nebo kysané zelí.
Vysokoškolské menzy podávají studentům, kteří na Den díkůvzdání zůstávají na koleji, slavnostní jídlo a mezinárodní studenti jsou často zváni na Den díkůvzdání do místních rodin. Slavnostní jídlo na Den díkůvzdání dostávají i američtí vojáci nasazení v zahranicí. Když Američané doma usednou ke stolu a vzdají své díky, často vyjadřují vděčnost za svou svobodu a za oběti, které byly položeny na její obranu.
Mnoho lidí se na Den díkůvzdání podílí na přípravě a rozdávání jídla potřebným. Jiní věnují příspěvek veřejným jídelnám, pracují ve skladech potravin nebo doručují nákupy potravin pojízdným kuchyním, církvím a dalším charitativním skupinám.
Den díkůvzdání je nejrušnější cestovní období roku, protože rodiny se snaží být pohromadě. Mezi oblíbené činnosti patří sledování televizního přenosu každoročního slavnostního průvodu před obchodním domem Macy v New Yorku a zápasů amerického fotbalu, které se hrají po celé zemi. Den po Dni díkůvzdání je začátkem předvánočních nákupů, což je pro obchody v USA důležitá část sezóny.
Jednou z rozmarných tradic Dne díkůvzdání je každoroční „milost“, kterou americký prezident udělí krocanovi, jenž měl skončit na talíři. Krocan pak dále žije po celou zbývající část života v dětské zoo.
Domorodí Američané
Po dožínkové slavnosti roku 1621 následovalo dlouhé období bezpráví a střetů mezi domorodými Američany a Evropany. Mnoho domorodých Američanů ve Spojených státech amerických vnímá Den díkůvzdání jako „národní den smutku“. Jiní si však na Den díkůvzdání vychutnávají doma nebo na velkých komunitních slavnostech tradiční hostinu, a využívají tak příležitosti strávit den s rodinou a přáteli. Každý rok v jižní Kalifornii věnuje indiánské společenství Morongo několik tisíc krocanů charitativním organizacím a rodinám v nouzi.
Historie a kultura domorodých Američanů jsou často předmětem diskusí na školách v období svátku Dne díkůvzdání a během listopadu, což je národní měsíc kulturního dědictví domorodých Američanů (Native American Heritage Month).
