Vážený pane prezidente, pane předsedo senátu Vystrčile, pane premiére Babiši, vážení ministři, Vaše eminence kardinále Duko, kolegové a přátelé:
Vítejte u nás doma a díky, že jste přišli. Vítám vás všechny. Karen, já a celá naše ambasádní rodina jsme poctěni vaší účastí na oslavě 244. výročí vzniku našeho národa ve stejném stylu jako miliony Američanů – tradičním americkým barbecue.
Musím přiznat, že v prvé řadě cítím pocit vděčnosti, že tady vůbec můžu stát. Posledních několik měsíců bylo velmi náročných a přineslo do našich životů řadu komplikací. Obě naše země přijaly stejně jako zbytek planety mimořádná opatření, aby ochránily ty nejzranitelnější občany. Naše životy se obrátily vzhůru nohama, naše aktivity byly přerušeny a mnoho bylo obětováno.
V tento krásný večer v letní Praze jsem ale přesvědčen, že nejhorší je za námi. Vyšli jsme z toho posílení a pevně přesvědčení, že začíná obnova. Chválím českou vládu za to, jak zvládla krizi způsobenou neviditelným koronavirem. Byli jste jednotní, zareagovali rychle a ochránili všechny občany České republiky včetně našich zaměstnanců. Jak se život začíná vracet do normálu, cítím ve vzduchu optimismus a vím, že můžeme příležitost využít k novým velkým společným projektům.
Jako každý rok, tuto událost organizujeme, abychom si připomněli a vzdali čest 4. červenci 1776. Naši předci toho dne vyhlásili nezávislost na koloniálním impériu a vytvořili Spojené státy americké.
Vím, že Evropané na nás nahlížejí jako na mladý národ, což jsme pouze relativně, protože Amerika je nejdéle trvající nepřerušenou demokracií na světě. Naši otcové v roce 1776 položili základy svobody, samosprávy, rovnosti a jednoty. Od té doby se snažíme tyto hodnoty prosazovat. I když spolu zrovna vzájemně nesouhlasíme, snažíme se zůstat těmto ideálům věrní a toužíme po co nejdokonalejším souladu.
Když naší zemi bylo něco přes sto let, přicestoval přes Atlantik do New Yorku jeden velký český skladatel. Amerika, do které přijel Antonín Dvořák, byla tou dobou už tavicím kotlem kultur z celého světa a část této pestré americké mozaiky pomáhali utvářet i čeští imigranti. Stejně jako Alexis de Tocqueville a řada lidí před ním, přišel Dvořák ze Starého světa pozorovat, učit se a tvořit. A to, co vytvořil, inspirován již hluboce zakořeněnou americkou kulturou, byla skladba známá jako „Symfonie z Nového světa“.
Tato symfonie je považovaná za jedno z největších orchestrálních děl vůbec. Ukázala Ameriku sobě samé v novém světle. Ovlivnila nespočet hudebníků při objevování americko-evropských, afrických a karibských kořenů a při skládání jazzu, blues a rock’n’rollu. Folkovou skladbu „Goin‘ Home“, kterou proslavilo Dvořákovo dílo, hráli, když v roce 1945 převáželi tělo našeho prezidenta Franklina Delano Roosevelta na místo jeho posledního odpočinku. Já doufám, že tuto sobotu 4. července 2020 si zapnete ve 20 hodin kanál ČTart, abyste mohli sledovat PKF – Prague Philharmonia při uvedení „Novosvětské symfonie“ přímo na této zahradě.
Během sledování natáčení tohoto koncertu jsem nemyslel jen na Dvořáka. Myslel jsem na další historické momenty, během kterých se tvořily vazby mezi našimi dvěma národy. Vzpomněl jsem si na červen 1918, kdy prezident Masaryk přijel do Bílého domu požádat prezidenta Wilsona o podporu rodícího se Československa, a myslel jsem na americké vojáky, kteří v roce 1945 osvobodili západní Čechy. Myslel jsem na bustu Václava Havla v budově amerického Kapitolu a pevnou podporu naší země té vaší v roce 1989 i po sametové revoluci. A přemýšlel jsem i nad dnešním večerem jako naší příležitostí vzdát hold tomuto svazku v těchto náročných časech.
Když se my Američané podíváme na Českou republiku, vidíme za posledních 30 let obrovský pokrok. Česká vynalézavost, podnikavý duch a oddanost demokracii a lidským právům mě nepřestávají inspirovat. Ale také myslím na obtížná léta, kterými jste prošli od osvobození před 75 lety. Doufám, že když vy se podíváte na Ameriku, uvidíte v ní starého a pevného spojence a přítele. Uvidíte moudrost amerického idealismu a oceníte naše odmítnutí podléhat cynismu. Ze všeho nejvíce však doufám, že vždycky uvidíte hodnoty, které daly vzniknout a přežít stabilním a otevřeným demokratickým institucím a společnostem, postaveným na základních principech svobody a prosperity.
